Včela, včely, včeličky

Včely ve svém společenství žijí rozděleny na kasty a zdá se, že toto včelí společenství funguje jako dobře namazaný stroj. A je to tak. Při bližším pozorování zjistíme, že včely fungují jako pod taktovkou symfonie efektivity. A jaké jsou kasty včelího společenství? Včela dělnice, trubec a matka včela.

Včela dělnice

Nejpočetnější skupinou jsou dělnice. Jsou to právě včely dělnice, které vídáme na svých zahrádkách, jak opylovávají kytičky, keře nebo stromy. Včely dělnice zásobují úl vším potřebným. Již od konce zimy vylétávají ven, aby donesly potřebnou vodu, pyl nebo nektar a později tak vytváří medové zásoby pro přečkání dalšího zimního období. To vše ale až ve své poslední životní fázi, kdy se včela dělnice stává létavkou. Pojďme si projít fascinující proměnu včely dělnice hezky od začátku.

Od vajíčka ke včele

Život včely dělnice začíná v momentě, kdy matka včela naklade do prázdné voskové buňky oplodněné vajíčko. Vajíčko je vajíčkem tři dny a čtvrtým dnem se vajíčko mění na larvu. Nejprve je larva maličká, leží v krmné kašičce a připomíná malý rohlíček. Larva ovšem nezahálí a velice rychle nabývá na velikosti i hmotnosti a tak larva dělnice za pět dní existence znásobí svou hmotnost až 1500x. Larva matky včely až 2200 x a larva trubce dokonce až 2500x. To vše díky velice hodnotné stravě, krmné kašičce. Desátý den se larva mění v kuklu a morfologicky se již podobá dospělému jedinci. Nastává jedenáct dní, během kterých se kukla promění v dospělého jedince včelu medonosnou dělnici. Včela se prokouše voskovým víčkem a nastává její bytí ve včelím společenství. Svůj životopis zahajuje pozicí čističky.

Bzukot včely dělnice

Včela dělnice má po narození za úkol starat se o pořádek. Čistí voskové buňky. Schválně si prosím uvědomte, že nenastává období dětství. Být dětinou si včela odbyla již ve svém stádiu proměny od vajíčka po dospělého jedince. Žádné hraní se tedy nekoná a srovnávali bychom život včely s životem lidským, tak se včela narodí přesně v ten moment, kdy dospělý člověk po dokončení vzdělání nastupuje do práce. Přísné, že?

Další životní zkušeností včely dělnice je být kojičkou a krmičkou. Děje se tak mezi třetím až desátým dnem působení a přispívají k tomu právě se vyvíjející hltanové žlázy.

Následuje období mezi jedenáctým až dvacátým dnem života včely medonosné, kdy se včela stává producentkou vosku díky svým voskovým žlázám. Rovněž staví voskové dílo, zpracovává donesenou potravu, kterou přebírá od včel dělnic létavek a také stráží česno. To je vstup do úlu, a když se k němu někdo přiblíží, neváhá včela strážkyně česna okamžitě přejít do ofenzívy. Nastává pak tanec.

Po dvacátém dnu života už je to jedna velká jízda. Ze včely se stává létavka vydávající se každodenně za potravou. Vylétá takřka každý den, kdy to jen jde a pracuje tak tvrdě, že její život v období medových snůšek trvá dalších dvacet dní. Včelu tato namáhavá práce vyčerpává a fyzicky opotřebovává. Včely létavky jsou ke konci života olysalé, mají na svém těle málo brv, které tak nemohou chránit rovněž opotřebovávanou kutikulu. Délka života včely v létě nepřesáhne šest týdnů. Oproti tomu zimní generace včel se dožívá několika měsíců, aby se mohly včely zimní generace na jaře zapojit do práce. Na tuto zimní generaci plynule naváže generace letní a tak pořád dokola. Opět se nabízí srovnání s životem lidským. Kdy lidé odcházejí do důchodů, včely dělnice v poslední životní fázi nastupují do nejtvrdší práce svého krátkého života.

Včela dělnice

Včely dělnice létají a opylují naše zahrádky, kytičky, keře a stromy. Včela medonosná je fascinující a zároveň nepostradatelná.

Pan včela trubec

Trubec je jediným mužským prvkem v úlu. Trubců je ve včelím společenství okolo dvou tisíc a vznikají nakladením neoplozených vajíček. Včela matka na vajíčko nepoužije spermie trubců, kteří ji oplodnili a klade tak vajíčko neoplozené.

Pohodička včely trubce

Trubec má jediné poslání a to oplodnit včelu matku na jejím snubním proletu a to není málo. V průběhu oplodňování trubec umírá, protože veškerá hemolymfa se soustředí právě na rozmnožovací orgány, které jsou v normálním stavu umístěny uvnitř zadečku trubce.

Trubec také zahřívá plodiště v době, kdy včely dělnice vylétají za potravou. To je jistě záslužný a správný počin. Trubci také cestují a jako jediní jsou v milosti vpouštěni do obydlí všech včelstev. Mají všude dveře dokořán. Napomáhají tak šíření svých genů a zajišťují genetickou různorodost a pestrost. Trubec ale bohužel nedisponuje dostatečně vyvinutým ústním ústrojím, proto není schopen se bez pomoci včel dělnic nakrmit. Takhle evoluce odplácí. Oplodňují, ale sami se nemohou ani v klidu najíst.

Včela trubec

Její výsost včela matka

Někdo říká královna, my se však budeme držet správnějšího pojmenování matka. Včela matka je jediná v celém včelím společenství, která může klást vajíčka. Už od larvičky je s ní zacházeno jako v bavlnce a to, že je krmena pouze mateří kašičkou mluví za vše. Má to také ve své buňce pohodlnější, protože larva si hoví v matečníku, což je vytáhlá vosková „šiška“ vystupující z plástu vně. Šestnáctý den se matka prokouše z matečníku na svět. Pak ji čeká snubní prolet za doprovodu trubců, kteří ji oplodní. Včela matka se vrací zpět do úlu i s kouskem zachyceného rozmnožovacího orgánu posledního trubce, který ji oplodní. V průběhu snubního proletu může být oplodněna až patnácti trubci.

Matka klade až dva tisíce vajíček denně a to je víc než sama váží. To je vskutku obdivuhodné. Také svým feromonem udržuje v úlu pospolitost. Pokud by včelstvo o svou matku přišlo tak se do díky absenci feromonu včely dozví v průběhu jedné hodiny. V takovém případě včely okamžitě vyberou nejvhodnější larvičku, kterou si královsky vykrmí, vystaví matečník a získají tak novou matku.

Včela matka ve svém eusociálním společenství zastává výhodnou pozici. Sice jako jediná klade vajíčka, ale to ji umožňuje přenechat veškerou péči o hnízdo na včely dělnice, které ji dokonce celý její život krmí. Sama musí vyletět ven z úlu pouze jednou, případně podruhé při rojení. A toto je opravdu výsostné postavení.

Včely dělnice se až na výjimku trubcokladných dělnic, kdy tyto dělnice kladou při ztrátě matky, vzdávají práva množit se. Včely dělnice přenechávají privilegium množit se včelí matce nesobecky na což lze podat pouze jediné uspokojivé vysvětlení, se kterým přišel Charles Darwin. Včelstvo jako celek lze vnímat jako biologickou jednotku spíše než včelu jedince a v takovém případě lze také včelstvo brát jako biologickou jednotku z pohledu evoluce. Tato biologická jednotka je nám známa pod pojmem superorganizmus a je to jeden z nejvíce fascinujících dokonale fungujících biologických celků hmyzího společenství, které dnes známe.

Včela matka

Zdroj: Gustin, Yves: Ilustrované včelařství, Praha, Nakladatelství Baobab a GplusG a Jan Radvan, 2010, ISBN 978-80-87060-27-8

Zfdroj: PSNV: Včelařství svazek II., Praha, Vydavatel PSNV, 2017, ISBN 978-80-270-0776-9