Velikonoce jsou slavností zmrtvýchvstání Páně

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem připomínající ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského. Velikonoce jsou rovněž obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara.

Křesťanský svátek Velikonoce

Křesťané si v tento čas připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na smrti Ježíše Krista a následném zmrtvýchvstání je ukázáno, že Bůh a jeho láska je silnější než zlo a smrt. Vše začíná již na Popeleční středu, tedy první postní den. Následuje čtyřicetidenní půst se šesti nedělemi. Popeleční středa je 46. den před Velikonoční nedělí. Velikonoční triduum (třídenní) je vrcholem křesťanského liturgického roku. Toto třídenní začíná večer na zelený čtvrtek, poslední Ježíšovou večeří, následným zatčením Ježíše z Nazareta a končí oslavami Ježíšova zmrtvýchvstání na Velikonoční neděli neboli Boží hod velikonoční.

Velikonoce jsou slavností zmrtvýchvstání Páně

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem připomínající ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského.

Vítání jara a Velikonoce

Velikonoční svátky jsou pro mnohé svátky jara, které jsou známy také z předkřesťanské doby, kdy se už příchod jara slavil. Končí zima a nastává nové radostné období. Čtěte v našem článku Velikonoce, aneb vítání jara.

Velikonoční týden

Květná neděle

Květná neděle je poslední šestou postní nedělí. V tento den se připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Kostely jsou při bohoslužbách ozdobeny květy, které mají připomínat listy palem. Těmi byl Ježíš lidem jeruzalemským vítán. V našich končinách se používají kočičky vrby jívy.

Modré pondělí

Z křesťanského hlediska nejde o příliš významný den. V kostelech se vyvěšuje modrá látka a v dřívějších dobách se nechodilo do práce. Na modré pondělí se zahajuje jarní úklid.

Šedivé úterý

Na šedivé úterý (někdy též zvané žluté úterý) hospodyně provádějí velký úklid. Vymetají se pavučiny i prach z domu, proto pravděpodobně název šedivé úterý.

Škaredá středa

Jidáš za třicet stříbrných zrazuje Ježíše. Peče se stejnojmenné pečivo připomínající smyčku, na kterou se Jidáš oběsil. Jidáše se jedí pomazané medem. Též je zažitý výraz sazometná středa. V tento den se čistily komíny. Lidé by se neměli mračit, aby se nemračili každou středu následující rok.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek Ježíš Kristus naposledy povečeřel. Poté byl zatčen v Getsemanské zahradě na úpatí Olivové hory v Jeruzalémě. Název „zelený“ čtvrtek pravděpodobně vznikl nesprávným překladem z němčiny, jenž v českém jazyce znamená pláč, tedy lkavý plačtivý čtvrtek. Večer na Zelený čtvrtek začíná velikonoční triduum. Zvony rovněž odlétají do Říma. Místo zvonů jsou slyšet řehtačky.

Pranostika na Zelený čtvrtek praví: „ Na Zelený čtvrtek se má vysévat hrách a otevírat včelín.“

Velký pátek

Ježíš Kristus byl mučen a ukřižován na hoře Golgota v Jeruzalémě. Dnes je tato událost připomínána na Velký pátek. Neslaví se mše, pouze se předčítají Janovy pašije. Velký pátek je ve znamení velkého půstu. Na Velký pátek se také dle lidových pranostik a pověr otevírají skály a země a vydávají poklady. Také se dějí zázraky.

Bílá sobota

Bílá sobota je pokračováním Velkého pátku. Přetrvává velký půst, který ale také Bílou sobotou končí. V kostelech se začínají zapalovat svíce, rozeznívají se varhany pro připomínku příchodu Kristova zmrtvýchvstání. Také se zvoní, zvony jsou z Říma zpět. Velikonoční vigilie – noc z Bílé soboty na neděli. Noc všech nocí, při které dochází ke vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Boží hod velikonoční

Největší slavnost církevního roku nazývaná slavností zmrtvýchvstání Páně. V kostelech se slouží slavnostní mše a vše má slavnostní atmosféru. Jelikož skončil velký půst je dovoleno jíst maso, proto se na Boží hod velikonoční jedí k obědu slavnostní masové pokrmy. Pečou se velikonoční beránci a zajíčci a pletou se pomlázky.

Velikonoční pondělí

V dnešní době nejvíce oslavovaný den Velikonoc především kvůli pomlázce. Chlapci vycházejí za děvčaty na koledu s pomlázkou, snídají se mazance a tímto dnem vrcholí oslava zmrtvýchvstání.

Velikonoce beránek

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum se každý rok mění. Lze ale jednoduše stanovit, kdy budou. V západních křesťanských kulturách jsou dle tradice vždy první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Připadají buď na březen nebo duben.