Arabští kupci jsou odvážní. Jak jinak si vysvětlit, že s nasazením vlastního života lezou do hnízd ohromných, cizokrajných a nebezpečných ptáků? Ale vyplácí se jim to. Loupí v nich vzácnou skořici, kterou sem létavci nosí ze vzdálených, záhadných zemí.
Nová filmová pohádka? Kdepak. Takhle si slavný antický filozof Aristoteles představoval, jak se proslulé koření dostává do Evropy. Dnes už je to k pousmání. A s našimi medy skořicový, švestka se skořicí, kakao se skořicí, jablko se skořicí vám celý skutečný příběh skořice dovyprávím.
Kde roste skořice? Původ má v Asii
Pravdou zůstává, že skořici tenkrát v kuchyni i léčitelství používali jak Řekové, tak třeba Egypťané. To k nám se dostala nejspíše až v pozdním středověku.
A za stromem, ze kterého se v podobě voňavé kůry získává, by naši předci museli vyrazit do daleké Asie. Skořicovník čínský pochází z Barmy, Číňané ho znali už před 6 tisíci lety a jeho kůra se po usušení kroutí do trubiček. Ještě kvalitnější skořicovník ceylonský má původ na Srí Lance a kůra se po usušení svine do dvojruličky. Drcením vzniká ten pověstný prášek, který používáte v kuchyni. Oba stromy patří do čeledi vavřínovité (Lauraceae), třeba ještě s hruškovcem či vavřínem.
Není divu, že tak podivuhodná surovina jako skořice se často stávala jablkem sváru.
Vyzkoušejte naše top ochucené medy:
meruňkový | maca | šípkový | kávový | heřmánkový
Na Cejlon nejdříve dorazili Portugalci. Domorodcům se pod jejich nadvládou nevedlo dobře. Aby vypěstovali dostatek skořice pro Evropu, museli tvrdě pracovat. Změnu přineslo až pozdější rozšíření skořicových hájů do Indonésie za Nizozemců. Ti Portugalce kvůli koření z oblasti vytlačili.
Účinky skořice a její využití nejen pro zdraví
Důvodem té příjemné, typické vůně skořice je sloučenina cinnamaldehyd. Podílí se na ní i kyselina skořicová, eugenol, ethylcinnamát, linalool, kumarin a safrol. Tyto látky jsou i důvodem příznivého vlivu skořice na lidský organismus:
- ničí bakterie (dezinfekční účinky),
- působí na kvalitu pokožky (zbavuje akné),
- posiluje imunitu (proti nachlazení, chřipce, kašlíku),
- povzbuzuje chuť k jídlu (a navíc se velice příjemně užívá),
- pomáhá při cukrovce (zlepšuje metabolismus tuků a cukru),
- podporuje krevní oběh (snižuje krevní tlak, zmírňuje krvácení),
- upravuje trávení (nadýmání, nevolnosti, průjmy, dráždivý tračník),
- uplatňuje se u celé řady dalších neduhů (např. revmatismus, vysoký cholesterol).
V současnosti se skořice pěstuje v tropech a subtropech Afriky, Asie i Ameriky. K nejvýznamnějším producentům patří Indonésie, Madagaskar, Seychely nebo Brazílie.
Od starověku už uteklo hodně času a možnosti využití skořice se značně rozšířily. Kvůli kořenně nasládlé chuti a vůni se i nadále přidává do pokrmů. Nasladko i k masu, mňam. Objevuje se ale i v parfémech, vyrábí se z ní mýdlo i ústní hygiena, tlumí pachuť léků. Ochutnat můžete i dobroučké skořicové likéry.
Další zajímavé články na našem blogu
- Kaštan jedlý není, ale med z něj je potěšení
- Pomáháme včelám a sejeme luční květiny
- Jak skladovat med v lednici
- Med jako L É K: na obtíže v oblasti hlavy
- Proč horký čaj medu nevadí