V červnovém čísle velice populárního týdeníku Květy dostal příběh našeho rodinného včelařství prostor hned na třech stranách. Článek čtenářům popisuje naši životní cestu za včelami, jak jsme se ke včelaření dostali i to, kam rozvoj firmy dále směřuje.
Samozřejmě, že neopomíjí ani naše aktivity na pomoc včelám. To znamená používání termosolárního úlu v rámci přírodního způsobu boje s nebezpečným kleštíkem nebo výsev lučního kvítí jako přirozeného prostředí pro včely. Spoustu dalších zajímavostí si můžete přečíst v článku:
Žijeme svůj sen
Zatímco Josef Kölbl vystudoval hru na violu a věnoval se obchodu s potravinami, jeho žena Alena pracovala v kanceláři. Žili dlouhou dobu v Praze, ale když zjistili, že čekají přírůstek, rozhodli se vrátit zpět na její rodnou Vysočinu, kde začali pomáhat s péčí o včely. Včelaření je chytlo natolik, že si založili vlastní včelí farmu.
Dnes kromě tří dětí pečují také o 200 úlů Včelařství Domovina, přičemž si zakládají na tom, že využívají moderní metody včelaření, a také na tom, že vymýšlejí stále nové kampaně, které pomáhají těžce zkoušeným českým včelám přežít.
Díky, pane profesore
Když se Kölblovi začali včelaření věnovat naplno, měli pět úlů. „Vše jsme se učili za pochodu, protože v rodině žádného včelaře nemáme. Do rozjezdu podnikání jsme dali všechny úspory, několik let šel jeden plat na živobytí, druhý na včely,“ vzpomíná Alena.
„Nejprve jsme měli medárnu u mých rodičů v garáži, pak jsme se do domu mého dětství i přestěhovali, což bylo zvláštní. Naši přátelé si totiž brali hypotéky a stěhovali se do vlastního, my se vraceli zpátky k rodičům. Prostory za chvíli ale stejně nestačily, potřebovali jsme větší,“ vzpomíná.
Mimochodem, manželé se rozhodli podnikat v oboru, ve kterém není úplně běžné narazit na mladého člověka. Přestože je počet včelařů v Česku odhadován na více než 50 000, jejich průměrný věk je většinou vyšší. Zakladatelé včelařství proto chtěli dělat věci jinak a začít včelařit ve stylu 21. století.
Alena se rozhodla doplnit si dálkově znalosti na Středním odborném učilišti včelařském – Včelařském vzdělávacím centru v Nasavrkách. „Škola byla skvělá, všechny ty teoretické informace jsme doma hned zkoušeli v praxi. Seznámila jsem se tam s profesorem Romanem Linhartem, včelařskou kapacitou, který nám ohromně pomohl,“ popisuje.
Šťastné rozhodnutí
Původních pět úlů se během let postupně rozrostlo na 200 a rozrostla se i rodina. „První včelstvo jsme si přivezli od známého z jižní Moravy. Dnes máme včelnice u Lubna na Havlíčkobrodsku a u vísky Vlkanov mezi Ledčí a Světlou nad Sázavou. Třeba i v jabloňových sadech u osady Bříství poblíž Křečhoře na Kolínsku,“ dokresluje Alena Kölblová.
Sympatičtí manželé svou farmu přesto označují spíš za menší. A nebýt jednoho důležitého rozhodnutí, všechno mohlo být jinak, farma by vůbec nemusela existovat… Zatímco většina menších včelařů prodává med především doma na dvorku nebo s ním obrážejí trhy, Kölblovi se po několika letech včelaření rozhodli pro prodej přes e-shop.
Vybrali si k tomu úplnou náhodou to nejpříhodnější období. „Těsně po spuštění e-shopu vypukl covid. Pro malé podnikatele často znamenal konec, ale nás e-shop v té době zachránil, a pomohl nám naopak vyrůst,“ vysvětluje Josef Kölbl. V řeči čísel to znamená, že v roce 2022 prodalo Včelařství Domovina medové pochoutky za osm milionů korun, v minulém roce to bylo již za 30 milionů.
Příroda vládne, kleštík škodí
Na fungování farmy, tím i na její podnikatelský úspěch má samozřejmě příroda velký vliv. „V zimě včely spí, v období kolem Vánoc včelí královna naklade vajíčka, na jaře včelstvo roste a sílí. Sledujeme pak třeba na jehnědách lísek, jestli už včely vylétávají z úlů a v jaké jsou formě. Když začínají pracovat, přidáváme jim do úlů další medníky. Potom stáčíme med.
V červnu, okolo letního slunovratu, jsou včely nejsilnější. V červenci sezona končí, jejich aktivita slábne a je potřeba připravit je na zimu, nechat jim dostatek medu, aby vydržely do jara. A tak to jde každý rok,“ popisuje Josef Kölbl s tím, že se snaží do života jejich včel zasahovat co možná nejméně.
To se ale netýká okamžiku, kdy včely pomoc chovatele potřebují. Největším nepřítelem je parazit, který se jmenuje kleštík. „Vzhledem i chováním trochu připomíná klíště. Napadá už včelí plody a přenáší různé nemoci, například varroázu,“ vysvětluje včelař a dodává, že metod, jak se parazita zbavit, je více.
„Snažíme se vyhnout chemii v podobě pesticidů nebo kyselině šťavelové. Zkoušíme patent pana Romana Linharta, kterého jsme poznali na včelařském učilišti. Vymyslel totiž unikátní termosolární úl. Ten je podobný tomu klasickému, ale má prosklené části a funguje jako skleník nebo jako sauna. Horko likviduje kleštíky, ovšem včely ho snesou,“ upřesňuje Josef.
Letos manželé objednají na farmu dalších pět termosolárních úlů. Přestože jsou o něco těžší a dražší než ty běžné a hůř se s nimi manipuluje, „léčba teplem“ je podle nich pro chovatele velkou pomocí.
Luční kvítí včelám svědčí
Nejsou to jen termosolární úly, prostřednictvím kterých se snaží ke včelaření přistupovat jinak. „Vysazujeme luční kvítí pro dostatek potravy a jako přirozené prostředí pro včely. K tomuto důležitému kroku vybízíme i zákazníky. Na e-shopu nabízíme směs semínek květin, ze kterých včely sbírají nektar,“ objasňuje Alena.
S manželem se pustili i do výroby medových pomazánek, ořechů v medu a netradičních variant ochucených pastovaných medů. Největší oblibě zákazníků se těší medy malinové, borůvkové nebo zázvorové, ale v kurzu je i modrý med se spirulinou, což je zelenomodrá řasa přímo nabitá mnoha živinami, která si díky svým benefitům pro celkové zdraví získala oblibu po celém světě.
„Tím jsme se chtěli odlišit od konkurence a v roce 2019 jsme začali experimentovat s různými příchutěmi, už jich máme přes třicet,“ konkretizuje včelařka. Kromě toho nabízejí i druhové medy zahraničních včelařů, které si velmi pečlivě vybírají, protože některé typy u nás vůbec nelze vyprodukovat, nejsou zde vhodné podmínky. Byznys s medem je přitom velmi tvrdá a nekompromisní disciplína, kde bohužel není místo pro důvěru, protože vadná šarže může nadělat spoustu paseky. Proto vybírají dodavatele podle dat, která ukazují kvalitu medu.
Žít svůj sen
Ještě před dvěma lety manželé zvládali obsluhu e-shopu sami a před Vánocemi si najali pár brigádníků. Teď už mají čtyři stálé zaměstnance a mnohem více lidí na výpomoc. Chodí k nim studenti, maminky na rodičovské i penzisté, většinou z okolí. Stejně jim chybějí další ruce, hlavně na balení a expedici výrobků. O včely se však Kölblovi chtějí i nadále starat osobně. „I když se nám teď narodilo třetí dítě, na včely si čas vždy najdu,“ říká Alena.
A další plány mladého páru včelařů? „Jednoznačně ochrana českých včel. Česká krajina je hodně monokulturní. Je tedy dobré, když lidé zakládají květinové záhony a pěstují na nich rostliny, které včely zajímají. To budeme nadále podporovat,“ zdůrazňuje paní Alena.
„V budoucnu chceme zvýšit efektivitu farmy, zapracovat na výnosu medu a doufáme, že povedeme úspěšný boj proti včelím parazitům,“ plánuje Josef a spokojeně dodává: „Byl to náš sen, že nás bude živit náš koníček, a teď ho žijeme.“
Žijeme svůj sen
Strany 34, 35 a 36/Příběh | Květy, číslo 23/2024
Další média, kde jsme zabzzzučeli
- Web Forbes, říjen 2023
- Český rozhlas Radiožurnál, září 2023
- Kniha Perly v botě od Jakuba Koháka
- Web iGlanc, říjen 2023
- Dobré ráno v České televizi, listopad 2023
- Deník MF Dnes, prosinec 2023
- Web CzechCrunch.cz, březen 2024
- Podcast Industrial na iDnes, květen 2024