Včela je na první pohled drobek, královna měří do 24 milimetrů a dělnice mezi 11 a 14 milimetry. Není bez zajímavosti, že délka včelího sosáku (v ústním poli ho skládá do tvaru písmene Z) dosahuje polovinu tohoto rozměru – to je, jako kdyby člověk používal 90centimetrové brčko! Váha jedné včeličky se pohybuje kolem 100 miligramů, 10 tisíc včel tedy váží právě 1 kilogram a všechny včely v jednom úlu až 7 kilogramů.
Kolik asi musí vážit stejné množství největší včely na světě? Její latinské označení zní Megachile pluto, žije v Indonésii a hnízdo si staví z pryskyřice. Rozměry tohoto včelího goliáše s výraznými kusadly a bílým pruhem na zadečku jsou skutečně fascinující. Samičky měří 38 milimetrů a mají rozpětí křídel 63 milimetrů, samečci dorůstají jenom 23 milimetrů – i tak se velikostí vyrovnají našim včelím královnám!
Včelu Megachile pluto objevil v roce 1859 britský přírodopisec Alfred Russel Wallace (odtud i její označení v angličtině Wallace’s giant bee – Wallaceova obří včela). Dlouho byla považována za vyhynulou, až ji roku 1981 pozoroval americký entomolog Adam Messer. Před nedávnem její existenci potvrdil speciální americko-australský vědecký tým.
Kdy se objevily včely?
Zodpověděli-li jsme otázku největší včely, musíme též uvést na pravou míru stáří včely jako živočišného druhu. Odpovědi přináší údolí Hukawng v Myanmaru. V roce 2006 tam vědci našli Máju starou 100 milionů let, důkaz teorie, že pravčelky začaly na naší matičce Zemi létat zhruba před 120 miliony let. Tedy mnohem dříve, než po ní kráčel nelítostný tyranosaurus.
Řada znaků typických pro vosy, které včelí prababička měla, přispívá k myšlence evoluční spřízněnosti obou hmyzích rodů.
To však nic není ve srovnání s pravěkou parazitickou potvorou Aptenoperissus burmanicus. Skákala jako kobylka, na kořist se vrhala jako kudlanka, spodní část těla měla výrazně zesílenou jako šváb, bodala žihadlem jako vosa a podobala se i včele. Vylíhnuté larvy se krmily tělem kořisti, ve které se vylíhly – stejně jako dnešní lumčíci.
Ať už to byla více včela, vosa nebo kobylka, i tento případ nám znovu dokazuje úžasnou kreativitu matky přírody. Kdo ví, kam se rozměry a schopnosti včel budou ubírat v budoucnu?
PS: Třetí várku včelích zajímavostí si přečtěte tady.
